Web zprávy

Udržitelný rozvoj i výnosný byznys. Farma v Keni vyrábí hospodářské krmivo pomocí muších larv | iROZHLAS

Jak si poradit s odpadem z potravinářské výroby a doplnit výpadky v zásobování krmivem způsobené pandemií koronaviru? Řešení našli lidé z keňského startupu a zabili tím dvě mouchy jednou ranou. Přesněji řečeno muchy. Odpad totiž přeměňují na krmivo pomocí larv muchy černé – hmyzu, který se používá jako zemědělské krmivo a hnojivo.



Nairobi (Keňa)

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Mucha černá při kladení vajíček. | Zdroj: Wikimedia Commons

„Odpad bereme ze všech velkých trhů v Nairobi. Ale spoustu materiálu odebíráme z továren, které vyrábějí ovocné šťávy jako Orchard Juice nebo Kevian. Všichni shromažďují organický odpad a vozí ho k nám.“

Talash Huijbersová je farmářka a zároveň ředitelka keňského startupu Insectipro. Její hmyzí farma funguje na okraji keňského hlavního města, kde je zároveň jedním z největších zpracovatelů organického odpadu.

Na farmě v Keni nežijí hospodářská zvířata, ale cenné larvy muchy černé. Víc zjišťoval Zdeněk Novák

„My to tady rozemeleme na potravu pro larvy muchy černé. Kromě toho využíváme také zbytky z pivovarnické výroby, takže za den získáme asi 20 až 30 tun odpadu, který pak přeměníme na dvě až dvě a půl tuny krmného produktu,“ vysvětluje.

Zmíněným krmným produktem jsou larvy muchy černé. Dospělé mušky jsou velké asi jeden a půl centimetru. Jejich larvy se živí organickým odpadem.

Zkonzumují ho asi dvě třetiny a přemění ho tak, že zbytek můžou používat zemědělci jako Douglas Njorge. „Je to jako hnojivo. Rychle se to přijímá, rychle se to rozkládá a pomáhá to půdě udržet dobrou strukturu. Taky nám to snižuje náklady, protože plodiny díky tomu rostou zdravěji a velmi rychle. Takže škodlivý hmyz nebo různé choroby ani nedostanou šanci se uchytit. A čím rychleji to vypěstujeme, tím je to pro zemědělce výnosnější.“

Efekt pandemie

Hmyzí farma spíš, než na hnojivu, vydělává na prodeji larv. Ty jsou velmi bohaté na bílkoviny a díky využití odpadu jsou levnější variantou sóji nebo rybí moučky, používaných ve východní Africe coby krmivo pro zvířata.


Čad pozastavil žádost o zapsání Čadského jezera na seznam UNESCO. Důvodem je ropný průzkum


Číst článek

Firma Talash Huijbersové funguje dva roky a je momentálně největší z mnoha podobných v Keni. Jak přiznává její mladá šéfka, koronavirová pandemie pro ni znamenala příležitost i komplikace: „Když se zavřely hranice, tak se sem přestala dovážet rybí moučka – což je pro nás konkurence. Tanzanie a Uganda zboží zadržovaly na hranici, vše trvalo déle, takže poptávka po našich larvách stoupla, protože je to alternativa rybí moučky. Jenže poptávka sice rostla, ale měli jsme problémy se zásobováním. Spousta továren také zavřela, takže jsme museli odpad ukládat. Tak jsme omezili výrobu ze dvou na něco méně než tunu.“

Projekt se jí líbí prý proto, že spojuje udržitelný rozvoj s dobrým ziskem. A také proto, že díky němu našla krásku ve zvířeti, respektive v nepříliš hezké larvě.

Zdeněk Novák

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Přehledně: Co se od pátku mění

Od pátku 25. února přibyl do seznamu vládních opatření proti šíření koronaviru zákaz vstupu Čechů …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště