Web zprávy

V Brně – Horních Heršpicích našli hroby Keltů z doby Alexandra Velikého

„Odkryli jsme pohřebiště s devíti kostrovými hroby ze starší doby laténské,“ prozradil archeolog Jiří Zubalík z Ústavu archeologické památkové péče. Hroby se našly při záchranném průzkumu před stavbou velkoskladu firmy obchodující s ovocem a zeleninou.

Věčný sen tam podle všeho sní i keltští bojovníci ze 4. století př. n. l., kteří na Moravu vpadli zhruba v době Alexandra Velikého.

Mrtvé ženy měly šperky, bojovníci meče

Na nevelké ploše na jižním okraji Brna čekaly na vědce žně. Z laténského kostrové pohřebiště a dvou sídlištních jam totiž vyzvedli drobné keramické úlomky.

Tříkrejcar císaře Františka I. z roku 1800.

„Celkem se nám podařilo zachytit devět kostrových hrobů. Jedná se pouze o severní až severozápadní část areálu pohřebiště. Zatím neznámý počet dalších hrobů je možné předpokládat jižně a východně od skryté plochy,“ domnívá se Zubalík.

Ve třech, zřejmě ženských hrobech, našli vědci bronzové ozdoby – nápažníky či náramky, nánožníky, v jednom případě i nákrčník. V dalším hrobě byl pohřben bojovník s mečem. Meč – původně uložený v pochvě, se ale nedochoval v ideálním stavu.

Mezi dary byly nejčastěji zastoupeny špatně dochované železné, případně bronzové spony, které tvořily součást oděvu pochovaných.

Historici oživili princeznu, kterou obětovali v Býčí skále.

Vědci zatím odkryli jen část

Je velmi pravděpodobné, že k nálezu patří i hrob objevený v roce 1987 při stavbě kanalizace, zhruba 60 metrů jižněji. Stav dochovaných koster nebyl dobrý, jejich pozůstatky budou předmětem dalšího antropologického zkoumání.

Kultura Keltů

Laténská kultura, která se váže právě ke Keltům, se rozvíjela během mladší doby železné, tedy asi od poloviny 5. století před n. l. až do přelomu letopočtu. Vzkvétala zejména na území dnešní východní Francie, Švýcarska, Rakouska, jihozápadního Německa, Česka, Maďarska a na Slovensku.

Archeolog Miroslav Dejmal se společnosti Archaia ukazuje kostry tří násilně usmrcených lidí. Vědci je odkryli v podzemí zámku v Břeclavi.

Co se v té době dělo v Evropě?

Římané v té době postavili svůj první viadukt. Středomořské civilizace poprvé použily ke stavbě pálené cihly. V Řecku a Itálii byly poprvé vystavěny mlýny poháněné osly. Aristoteles navrhl rozdělení v té době známých věd. Svá filosofická učení rozvíjeli Epikuros, Platón, Sokrates nebo Sofokles.



Také přečtěte

V Koryčanech vletělo auto do strže, skočilo na dně v potoce

Se zraněními skončil v sobotu 16. ledna kolem půl čtvrté odpoledne v nemocnici řidič osobního automobilu, jenž se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *