Web zprávy

V Bruselu padaly světové rekordy v hodinovce. Nejdelší vzdálenost uběhla Hassanová, pak Farah | iROZHLAS


Dvojnásobná mistryně světa Sifan Hassanová a čtyřnásobný olympijský šampion Mo Farah dnes vylepšili na mítinku Diamantové ligy v Bruselu světové rekordy v hodinovce. V mužském závodě cestou k rekordnímu výkonu zaběhl Belgičan Bashir Abdi světový rekord na 20.000 metrů časem 56:20,02. Třetím místem na dvoustovce se při debutu v Diamantové lize blýskl český sprinter Jiří Polák.



Brusel
(Aktualizováno: 22:26 4. 9. 2020)

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Rekordní vzdálenost v hodinovce uběhla i světová rekordmanka v maratonu Brigid Kosgeiová, která skončila druhá za Hassanovou výkonem 18 904 metrů. Pak ale byla ze svého prvního velkého závodu na oválu diskvalifikována za vykročení z dráhy.

Bekeleho letitý světový rekord padl. Cheptegei zaběhl v Monaku nejrychlejších pět tisíc metrů historie


Číst článek

V polovině časového limitu se závodnice držely přesně na hraně rekordního výkonu. Po 40 minutách se favoritky Hassanová a Kosgeiová oddělily od zbytku pole a střídáním v čele vystupňovaly tempo. Minutu před koncem už bylo jasné, že rekord padne.

Krátce po výstřelu ohlašujícím závěrečných 60 sekund zaútočila Hassanová, která má jako mistryně světa na 1500 i 10 000 metrů silnější finiš. Sedmadvacetiletá Nizozemka, jež se z Bruselu vydá na úterní Zlatou tretru do Ostravy, odrazila odpor o rok mladší Keňanky a skončila jen 70 metrů pod devatenáctikilometrovou hranicí.

Dějiny přepsal i Farah

Těsnější byl souboj nejlepších mužů s výkonem Haileho Gebrselassieho 21 285 metrů. Chvílemi za ním těsně zaostávali, ale po 45 minutách se tempa ujal Farah a zrychlovalo se. Legendárního britského vytrvalce, který závodil na dráze poprvé od odchodu na silnici v roce 2017, se držel jen jeho tréninkový parťák Abdi. Ten pět minut před koncem převzal vedení a těsně před Farahem proběhl v rekordním čase metou 20 000 metrů.

Závěrečná minuta ale už patřila Farahovi, který se tak stal novým světovým rekordmanem v hodinovce. Zároveň připravil současného věhlasného atletického manažera Jose Hermense o evropský rekord, který vydržel 44 let. Rekordní vzdálenost překonal i Abdi (21 322).

Česká stopa na dvoustovce

Dvaadvacetiletý Polák se v ryze evropském poli prosadil na třetí místo, i když časem 20,89 sekundy zaostal o 26 setin za osobním rekordem z vítězného mistrovství republiky v Plzni. Porazili ho jen Ital Eseosa Fostine Desalu (20,39) a rovněž debutující Slovák Ján Volko (20,81).

Útok na nejlepší historický čas na 1000 metrů nevyšel olympijské vítězce na patnáctistovce Faith Kipyegonové. Keňská závodnice kilometr uběhla za 2:29,92, čímž zaostala takřka o sekundu za výkonem Rusky Světlany Mastěrkovové z roku 1996. Byla pomalejší i než v srpnu v Monaku.

ČTK

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Merkelová chce protáhnout karanténu, ale navrhne i dílčí uvolňování

Návštěvníci v jedné z německých zoologických zahrad, které se mohly 1. března 2021 znovu otevřít. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště