Web zprávy

V Moravské Amazonii se kácí, co máme chránit, vadí vědcům. Sepsali petici


 „Požadujeme neprodleně ukončit stávající intenzivní lesní hospodaření a nevhodnou péči o louky vedoucí k významnému snižování přírodní rozmanitosti. Je s okamžitou platností třeba zamezit kácení v porostech starších sto let. Přijatelné je jen kácení směřující k světlému, druhově bohatému lesu s dostatečným množstvím starších stromů,“ cituje z petice Anežka Bartošová, bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok. 

Signatáři petice se dále dožadují toho, aby byla neprodleně zajištěna ochrana celého území vyhlášením sítě maloplošných chráněných území a později také chráněné krajinné oblasti.

Na vyhlášení maloplošných chráněných území přitom již ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny pracuje. Celkově by takto mělo být chráněno asi 38 procent rozlohy evropsky významných lokalit v oblasti Soutoku.

Podobné požadavky jako signatáři petice počátkem léta vzneslo také šest tisíc odborníků – od ornitologů přes botaniky a entomology až po ekology. Ve společném prohlášení ostře kritizovali způsob, jakým se vzácné území využívá coby zdroj dřeva. 

„Situace v Moravské Amazonii je skutečně tristní. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání,“ napsal v prohlášení předseda České společnosti entomologické David Král.

„Dehonestace“ lesníků?

Odpověď z pera náměstka ministerstva zemědělství Patrika Mlynáře zněla, že na Soutoku se nadále počítá s trvale udržitelným lesnickým hospodařením a že přírodní hodnotu území bude ministerstvo zachovávat a rozvíjet pouze na základě objektivních odborných argumentů. 

Proti „dehonestaci mnohaleté práce lesníků“ se na konci srpna postavilo i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Případné omezování nebo dokonce vyloučení lesního hospodaření by podle nich vedlo k postupnému rozpadu starých dubových porostů s následným dopadem do plnění všech funkcí lesů – klimatické, vodohospodářské a půdoochranné. 

„Převážně bezzásahový režim by vedl k postupnému usychání a rozpadu stávajících smíšených listnatých porostů, které by nebyly nahrazeny následnými lesními porosty. I kdyby tímto způsobem v některých lokalitách přece jen došlo ke zvýšení početnosti některého chráněného druhu, pro existenci a optimální fungování celého lesního ekosystému by byly nově vzniklé přírodní i porostní poměry nevhodné s negativními dopady do budoucího plnění všech funkcí lesů,“ uvádí předseda SVOL František Kučera.

Také přečtěte

Je žádoucí, aby stíhaní politici zvážili rezignaci, připomněl Ústavní soud

Soudci se k otázce možné rezignace trestně stíhaného politika dostali v případě bývalého starosty Prahy …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *