V hledáčku našel cíl a vypálil. Jindy dřel, až z něj teklo. Přes den makal v horku, v noci se i přes zahrabání ve vojenském spacáku probudil zimou. Přesto nelituje. Jan Zugar z Dolních Bojanovic na Hodonínsku má za sebou kurz základní přípravy. Absolvoval jej v Dědicích – místní části Vyškova.
Jan Zugar (vpravo) si našel čas i pro pomoc ostatním, když se podílel na obnově tornádem poničené Moravské Nové Vsi.
|
Foto: Se souhlasem Jana Zugara
„Pokud má člověk dobrého a profesionálního velitele, je spokojený. Vím tak, že čas, kdy zrovna nejsem s rodinou, je dobře využitý,“ vypráví Zugar. Výcvikem trávil dvacet hodin denně. Nyní slouží jako záložník u 74. mechanizovaného praporu Bučovice na Vyškovsku. „Bylo to náročné nejen pro nás, ale i pro profesionály. Intenzivní výcvik trval šestadvacet dní,“ říká.
Zvládnutí obtížných podmínek pro něj bylo výzvou, samotného ho na konci překvapila bilance. „V kuse mám za sebou 520 hodin výcviku, stejně jako studium 360 stránek teorie. V plné polní jsem naběhal a nachodil celkem 320 kilometrů,“ vyjmenovává příslušník aktivních záloh v armádě České republiky.
Jazyková lektorka zvládla testy k výsadkářům. Jako druhá žena v historii
I nadále míří ke cvičením, která ho jako záložníka udržují v kondici. „V Bučovicích jsme se ještě letos zaměřili na boj v zastavěných aglomeracích. Na rozdíl od boje v lese vyžaduje držení zbraně hlavní nahoru nebo jinou formaci při přesunu. Bylo to perfektní a konstruktivní. Přesunuli jsme se také do prostoru ve Vojenském újezdu Libavá,“ popisuje Zugar.
Vyzkoušel si také nocování v improvizovaných podmínkách se svojí jednotkou. Zaráželo ho však především kolísání teploty. „Ačkoliv přes den byly tropy, v noci mě tam vzbudila strašná zima. Nepomohlo mi ani, když jsem byl zalezlý ve vojenském spacáku,“ diví se.
Pomohl dobré věci
Na Libavou se vojáci bučovického praporu přesouvají pravidelně. „Uvolňují se ze zaměstnání, jsou plní energie a nadšení. Namaskují se, aby byli připraveni na cvičení. Například při taktické přípravě jsou napadeni nepřítelem. Přes hlasitou střelbu naslouchají neustálému předávání rozkazů a pokynů. Při takové činnosti si zvyšují fyzickou a psychickou odolnost,“ vysvětluje mluvčí jednotky Lucie Stehlíková.
Na nezbytných cvičeních se Jan Zugar věnoval nejen zdokonalování dovedností, ale pomohl také dobré věci. Zúčastnil se běhu pro válečné veterány. „Takhle nás mordovat v takovém horku,“ směje se při vzpomínkách, i když účasti rozhodně nelituje.
Slečna záložák si oblíbila pěší rotu. Muži mě přijali skvěle, baví mě to, říká
K základním dovednostem pro něj stále patří zacházení se střelnými zbraněmi. „V Bučovicích jsme měli nejen střelby, ale i soutěže. Instruktoři nám je připravovali zajímavě a atraktivně,“ uznává muž z Hodonínska
Sám má mimo vojenské prostředí mnoho zájmů. Jedním z nich je dětský folklorní soubor Slunéčko v Dolních Bojanovicích. „Mám tu čest ho doprovázet s cimbálkou. Občas mám ale strach, když mi patnáct minut před vystoupením zavolají, že není basa a mám jít hrát na cizí nástroj písničky, které jsem v životě nehrál,“ vypráví s úsměvem Jan Zugar.
