Web zprávy

‚V této válce zemřelo už tolik příbuzných.‘ Příběhy lidí z Karabachu, kteří ve velkém opouští své domovy | iROZHLAS

Kvůli zuřící válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem byla už zhruba polovina obyvatel Náhorního Karabachu nucena opustit domovy. Mezi více než 70 tisíci vysídlených osob je i 83letá Angela Hovakimjanová. „Všechno mi padalo na hlavu…Dveře, okna,“ popsala pro zpravodajský server Hlas Ameriky mohutný výbuch bomby, kvůli kterému přišla o domov. Dva lidé útok nepřežili. Jak ale sama řekla, stejný osud jako ona sdílí tisíce dalších.



Goris

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Dům zničený během bojů o Náhorní Karabach | Zdroj: Reuters

Angela Hovakimjanová uprchla před výbuchem společně se dvěma dcerami. Jedna z nich, Evelina Sagsjanová, během rozhovoru pro Hlas Ameriky vytáhla rukáv matčina černého svetru, aby reportérovi ukázala poranění, které během výbuchu utrpěla.


Reportáž z krytu v Náhorním Karabachu. ‚Nechci, aby moji vnuci zůstali bez otců jako já,‘ říká Arménka


Číst článek

Třiaosmdesátiletá obyvatelka Náhorního Karabachu ale rukáv rychle shrnula zpátky. „Ve stejném stavu jako já tu jsou tisíce lidí,“ vysvětlila Angela Hovakimjanová.

Podle práva patří oblast mezinárodně neuznaného Náhorního Karabachu k Ázerbájdžánu, žijí v něm ale etničtí Arméni, kteří ji ovládají a neřeknou jí jinak než Republika Arcach. Konflikt se pro Arménii nevyvíjí dobře. Během bojů získaly ázerbajdžánské síly do područí už několik vesnic a osad.

„Jedná se o válku velkého rozsahu. Za posledních 20, 30 let k tak mohutné vojenské aktivitě nedošlo,“ uvedl na středeční tiskové konferenci Artsrun Hovhannisjan z arménského ministerstva obrany.

Celkem přišlo o život už více než 400 lidí včetně civilistů.

Už to musí skončit

V patře mateřské školky v arménském městě Goris, která vysídleným osobám slouží jako dočasné útočiště, se boje snaží přečkat i 81letá Ela Housepjanová. Otázka, proč opustila domov, ji vyvádí z míry – utekla, protože se její dům otřásal pod palbou leteckých úderů.

Zůstat ve školce ale nechce dlouho, bez ohledu na nebezpečí, jaké ji hrozí. Má obavy o malou farmu, kterou musela opustit. Kvůli rokům vleklého konfliktu je prý stále osamělejší a také chudší.  


Boje o Náhorní Karabach sílí a s tím i obavy o zapojení velkých hráčů. Turecké angažmá se ale Rusku nehodí


Číst článek

„V této válce už zemřelo tolik příbuzných,“ řekla obyvatelka Náhorního Karabachu. „Co všechno se stane mé rodině? Už to musí skončit,“ podotkla.

Boje o Náhorní Karabach, které začaly 27. září, jsou označovány za nejkrvavější za více než 25 let. Proti sobě v nich stojí Arménie a Ázerbájdžán, do sporu ale promlouvají také velcí hráči regionu – Turecko stojící na straně Ázerbájdžánu a Rusko, které má s Arménií uzavřenou obrannou smlouvu.

Kvůli nově rozhořelému konfliktu se už v Arménii mobilizovala síť dobrovolníků, kteří vysídleným rodinám dodávají jídlo, oblečení, léky a zajišťují jim střechu nad hlavou.

Podle Jasmine Kachatrjanové, která mateřskou školku dosud provozovala, jim není k dispozici žádná mezinárodní pomoc. Společnými silami tak nyní koordinují dobrovolníky, kteří uprchlíkům nabídli pomocnou ruku. S každým dnem přitom vysídlených lidí přibývá. Vedoucí školky se proto cítí traumatizovaná a vyděšená.

„Všichni jsou ve velmi těžké situaci. Jsou pod velkým stresem,“ popsala Kachatrjanová.

Obavy z další eskalace

Angela Hovakimjanová, která spolu s dcerami boje přečkává v přízemí mateřské školky, podle svých slov doufá, že se do konfliktu zapojí víc zemí a přijdou obyvatelům Karabachu na pomoc.


‚Nikdo nechce vydělávat válkou.‘ Syrští žoldáci v Karabachu popisují okolnosti jejich cesty na Kavkaz


Číst článek

„Byl by to rozdíl, ale já jsem knihovnice. O politice nemluvím,“ doplňuje ji dcera Eveline.

Pozorovatelé se nicméně obávají, že zapojení regionálních hráčů konflikt ještě víc eskaluje – pokud by byly do války zavlečeny státy jako Turecko, Rusko nebo Írán, vedlo by to k rozpoutání dalšího zástupného konfliktu na cizím území.

„V této fázi bohužel nelze vyloučit další eskalaci konfliktu a zapojení regionálních aktérů. To by vážně ohrozilo stabilitu celého regionu,“ uvedl během středeční tiskové konference vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell.

Unijní sedmadvacítka stejně jako další státy mezinárodního společenství mezitím vyzývají ke klidu zbraní. Příměří se ale zdá být v nedohlednu. Obě strany si totiž kladou navzájem nepřijatelné podmínky.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev chce, aby Arménie přistoupila na harmonogram stažení z Náhorního Karabachu, a požaduje rovněž, aby bylo do vyjednávání zapojeno Turecko. Arménie stažení z oblasti, kterou označuje za historickou vlast Arménů, vylučuje a viní Turecko z vměšování do konfliktu vysíláním bojovníků, což Ankara popírá.

Na zapojení do konfliktu čeká i šestnáctiletý Arsen Abunts, který dnes působí jako dobrovolník distribučního střediska nedaleko mateřské školky. Pokud se válka povleče další dva roky, bude prý dost starý na to, aby se bojů také účastnil.

„Určitě se přidám,“ řekl odhodlaně šestnáctiletý Arsen.

eku

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Na Telnici chtějí přes zákaz spustit vleky, neodradil je ani policejní šéf

„Dobrý den všem, provozovatelé areálu se rozhodli o víkendu spustit vleky, takže kdo chcete, můžete …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *