Na kontě má více než sto padesát televizních a filmových rolí, přičemž tou nejpopulárnější je bezesporu dirigent Michal Adámek z filmu S tebou mě baví svět. Nespočet úloh vytvořil herec Václav Postránecký i na divadelních jevištích. Od jeho narození uplyne 8. září osmdesát let.
Úloha Michala v komedii režisérky Marie Poledňákové byla pro Václava Postráneckého darem z nebes. Vedle Júliuse Satinského a Pavla Nového se v ní skvěle položil do role třetího z otců, kteří chtějí manželkám dokázat, že na chalupě uprostřed beskydské přírody zvládnou péči o děti lépe než ony.
KVÍZ: Znáte role Václava Postráneckého? Ikonickou měl ve S tebou mě baví svět
Film se u diváků okamžitě chytil, protože přinesl mnohé komické situace a hlášky typu: „Dášenko, ani slovo a spát. Huš, huš! To jsou ještě pozůstatky nedůsledné výchovy její matky.“
Napoleon a vinař
Zahrál si i milovníka života a krásných žen Karla Zajíčka ve filmu Konto separato, generála v Černých baronech, Napoleona v Generálce Jeho Veličenstva, Hněvsova sluhu Tyra v Knížeti Václavovi, řidiče Honzu Marka ve filmu Smrt si vybírá, milence Burdu v krimi Po stopách krve, dědečka ve snímku Jak se krotí krokodýli či vinaře v komediích Bobule a 2Bobule.
Zdroj: Youtube
Obsáhlý je i výčet Postráneckého seriálových rolí – patří k nim Kerholec z Cirkusu Humberto, Bejval z Bylo nás pět, Přemek z Byl jednou jeden dům, Krejza z Dnes v jednom domě nebo Pecold ze Zlé krve. V poslední době se objevil v seriálech Doktoři z Počátků, Krejzovi a Vinaři, v nichž ztvárnil Bedřicha Pavlíčka, který dělá nejlepší víno ve fiktivních Křeticích.
„U Vinařů je jedna veliká odlišnost od všech ostatních sérií. Je to můj první seriál, který se odehrává v zeměpisné oblasti, která je mi velmi příjemná a milá. Je to Pálava, Mikulov a Pavlov. Jinak vinař Pavlíček, kterého hraju, je velký svéráz,“ uvedl při jednom z natáčení herec, jenž byl mimochodem členem Řádu evropských rytířů vína.
Pohádky i Švejk
Dětské publikum znalo Postráneckého z filmových pohádek (Jak se budí princezny, Peklo s princeznou nebo Dvanáct měsíčků), jeho hlas provázel večerníčky a animovanými filmy (Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni).
Účinkoval rovněž v dabingu, vyzkoušel si televizní a divadelní režii. K inscenacím, které vytvořil, patřila například jeho adaptace Dobrého vojáka Švejka v pražském Divadle Hybernia.
Syn Marie Poledňákové: Díky filmu S tebou mě baví svět přestala máma kouřit
„Švejka každý slušný a aspoň základně vzdělaný člověk v téhle republice zná a každý má o něm svoji pevnou představu. Vyhovět všem těmto jednotlivým představám je pro každého inscenátora velice těžké. Stavíme se do dlouhé řady těch, kteří se do toho pustili, poměrně dlouhá řada je i těch, kterým se to nepodařilo. Doufáme, že se připojíme k řadě těch úspěšnějších, protože se chceme na Švejka podívat trošičku jinak, než bylo doposud zvykem. Aniž by ovšem ztratil šmrnc a moudrost, která je v něm skryta,“ uvedl při zkoušení Postránecký, který platil za zapáleného „švejkologa“.
Dětství a cesta k herectví
Pražský rodák Václav Postránecký se herectví věnoval od dětství. Začínal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, jako chlapec se objevil v několika divadelních inscenacích a filmech – svou vůbec první roli vytvořil coby devítiletý v dobrodružném snímku Konec strašidel.
Mohlo by se tak zdát, že jeho cesta k herectví byla přímočará, ale opak je pravdou. Vyučil se totiž zámečníkem, a když nebyl přijat na DAMU, pracoval jako jevištní technik v libereckém divadle. Nelehké začátky bral s humorem, jako zkoušku svého profesního rozhodnutí.
V letech 1960 až 1962 už působil jako elév ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde ztvárnil role Karla v Příliš štědrém večeru či Petra v Deníku Anny Frankové. V letech 1962 až 1969 se jeho útočištěm stalo brněnské Státní divadlo, kde si zahrál Kněze v Náměstkovi nebo Puka ve Snu noci svatojánské. Následovalo angažmá v Městských divadlech pražských, kde měl výrazné herecké příležitosti – zejména to byl titulní Čtrnáctý hrabě Gurney, Hérostratos v Zapomeňte na Hérostrata nebo Čert v Malovaném na skle.
KVÍZ: Prdí hadi? Otestujte své znalosti filmu S tebou mě baví svět
Členem Činohry Národního divadla se stal v roce 1979 a první scéně zůstal věrný až do své smrti. Účinkoval tam třeba ve Stroupežnického Našich furiantech, Čapkově Věci Makropulos, v Molièrově Pánovi z Prasečkova či v odvážných inscenacích jako 1914 od mága moderního divadla, Američana Roberta Wilsona. Diváky bavil i coby Winston Churchill v Audienci u královny, užíval si groteskní tragiku alkoholického doktora Čebutykina ve Třech sestrách a vyvolával salvy smíchu jako poživačný Pohltoňský v Mlynářově opičce.
Pedagog i vypravěč
Své bohaté umělecké zkušenosti předával jako pedagog filmového herectví na FAMU. Od devadesátých let působil v Herecké asociaci, v letech 2005 – 2011 dokonce jako její prezident.
Byl nositelem dvou významných profesních ocenění – v roce 1995 získal za roli Podkolatova v Gogolově Ženitbě Cenu Thálie, o deset let později za dabing filmu Zločin v ráji Cenu Františka Filipovského.
Když 7. května 2019 podlehl dlouhému boji se zákeřnou nemocí, prohlásil o něm současný prezident Herecké asociace Ondřej Kepka: „Odešel jeden z největších komediálních herců, jeho smysl pro zkratku a humor byl naprosto jedinečný. Vycházel z něj, nebyla to laciná stylizace. Patřil mezi absolutní špičku lidí, kteří uměli vyprávět.“
