Ten se věnuje propojování firem a výzkumníků a se svou zkušeností se obrátil na společnost Kolimax, která se zabývá výrobou kuchyňského nádobí. Jednateli firmy Jiřímu Lidmilovi se myšlenka líbila, ale protože s vývojem elektrotechnických zařízení nemá firma zkušenosti, obrátili se na Fakultu elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice.
Evropské fondy
Rozvoje prvotního nápadu se tam ujal tým Daniela Honce, který vede Katedru řízení procesů Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Dnes už mají po několika letech práce připravené funkční prototypy.
Zařízení, které jinde nemají
Podle původce myšlenky se jedná o celosvětově unikátní zařízení, které doposud žádná společnost nenabízí. Existuje tedy předpoklad, že najde dobré uplatnění na trhu.
Podívejte se na další projekty EU
Součástí projektu spolufinancovaného od ledna 2020 z evropských fondů je výzkum a vývoj prototypu řídicí elektrotechnické jednotky. Ta je pro celé zařízení zásadní. Měří totiž teplotu v hrnci a doslova hlídá vaření. Na ni je pak napojeno světelné a zvukové varování. To upozorní na to, že hrozí na začátku popsané vykypění tekutiny nebo naopak spálení jídla.
Vědci vyvinuli také prototyp nabíjecí a dokovací stanice. Ta je nutná, protože samotnou jednotku nelze dávat do myčky. Musí se sundat a nabíjet zvlášť. V dalším kroku vznikl řídicí a komunikační software, který umožní hlídat vaření třeba na vašem mobilu.
VIDEO: Unikátní oční endoskop z Čech umožní i složité operace. Vývoj hradí EU
„Výhodou odpojitelného modulu je rovněž to, že bude, díky systému bajonetu, použitelný na různé pokličky,“ vysvětlil Milan Pospíchal. Jeden kus tak muže bez problémů sloužit celé domácnosti na různé velikosti hrnců.
V dalším kroku vědci pracují na tom, aby vše propojili s moderními sporáky a digestořemi, které by se pak na základě povelů zapínaly a vypínaly. Přidělaná evropská dotace dosahuje téměř 11 milionů korun. Software s hlasovým ovládáním je cestou k využívání zařízení i lidmi s handicapem.
„Výhodou odpojitelného modulu je rovněž to, že bude, díky systému bajonetu, použitelný na různé pokličky.“
Javornická firma Kolimax, která za realizaci nápadu stojí, je jediným producentem domácího nerezového nádobí v republice. V její historii lze narazit na jména jako Rothschildové nebo Oskar Schindler.
„Od tabule plechu, kterou koupíme, až po zabalené zboží v krabici se všechno dělá tady. Včetně lisování, všech technologických a povrchových úprav, kompletace, úchyty, poklice,“ ukazuje areál vtisknutý mezi silnici a úbočí Jánského vrchu spoluzakladatel firmy Kolimax Roman Kopřiva.
Projekt v číslech
Nerezové nádobí se v Javorníku vyrábí téměř čtyřicet let. Dá se na záležitosti každodenní potřeby, jakou je hrnec, vymyslet něco nového? „Vymyslet se dá, jak to ošidit. Ale to je přístup, který my neprosazujeme. Technologické postupy a materiály používáme pořád stejné. Nechceme nic měnit, nic ztenčovat nebo zlehčovat. Vrátilo by se nám to zpátky,“ říká Roman Kopřiva.
Zákazníci i za oceánem
Pro kvalitní hrnce jsou důležité dvě věci: rovinná stabilita dna a vnitřní povrch hrnce. „Pokud chcete vyrobit dno, které bude i za dvacet let pořád stejně rovné, je to hodně komplikované,“ poznamenává Kopřiva. Složité je i broušení vnitřní stěny hrnce. V Javorníku ho dělají šestkrát.
VIDEO: Dětem v Hradci otevřeli digitální bránu do dějin
„Nám se tady vůbec nepodniká špatně,“ odpovídá Roman Kopřiva na to, jak se firmě daří v městečku vzdáleném od všech větších center v Česku. „Nezpracováváme tisíce tun materiálu. Co potřebujeme k výrobě, je buď místní, nebo to sem velmi jednoduše dovezeme. Máme stabilní kádr zaměstnanců a to zhruba třicet lidí. Zákazníky máme po celé republice a i dokonce v Americe,“ popisuje.
Díky spojení s vědci z univerzity vznikne unikátní výrobek užitečný i pro handicapované
Cílem evropského projektu, na němž se podílí Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, je vyvinout systém, který umožní řízení a automatizaci tepelné úpravy potravin. To přinese vysoký komfort přípravy potravin i zvýšení kvality života handicapovaných osob.
O projektu jsme hovořili s vedoucím Katedry řízení procesů Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Danielem Honcem (DH) a Milanem Pospíchalem (MP) z firmy Calisme.
Daniel Honc (vlevo) a Milan PospíchalJak daleko jste nyní s tímto projektem?
MP: Projekt je na tři roky a aktuálně běží závěrečná, čtvrtá etapa, která by měla skončit na konci letošního roku. Kromě miniaturizace do tvaru úchytky pokličky běží současně vývoj aplikace. Záměrem je, aby zařízení komunikovalo i s mobilními telefony, tablety a podobně.
Takový přístroj by mohl být užitečný pro starší lidi nebo zdravotně postižené. Obrátili jste se i na tyto potenciální uživatele?
MP: V současnosti spolupracujeme s Asociací nevidomých v Jihlavě. Cílem je, aby tohle zařízení bylo schopné pomoci i handicapovaným osobám.
Jak vůbec váš vynález vypadá a funguje?
DH: Myšlenkou je vytvořit zařízení v madle pokličky, které bude monitorovat proces vaření ve vodě. V pokličce je čidlo, takže je možné měřit teplotu. Toto zařízení se bezdrátově spojí s centrální jednotkou, přes kterou se data sbíraná čidlem přenáší na server. Tím bude umožněna vzdálená správa a obsluha zařízení přes internet. Máme prototypy dvou pokliček, aktuálně řešíme optimalizaci a miniaturizaci na rozměr madla pokličky.
Efektivní výroba porcelánu. V rozvoji špičkové české firmy pomohla dotace
Zařízení by ovšem nemělo jen sledovat teplotu, ale také řídit vaření. Na tom také pracujete?
DH: Pro to, abychom mohli mohli zapnout sporák a ovlivnit jeho výkon, vyvíjíme v rámci jiného projetu další jednotky sporáku a digestoře. Ty umožní zapínat a vypínat jednotlivé plotýnky a ovlivňovat jejich výkon.
Co tedy výsledek projektu přinese běžným uživatelům?
DH: Vaření bude, po dokončení projektu a aplikaci do praxe, jednodušší a bezpečnější. A to i pro lidi s poškozením zraku. Celé zařízení může být chápáno jako vzdálené ovládání domácnosti. Pokličky na sobě mají světelnou signalizaci, silnou barevnou LED diodu, a současně i zvukovou signalizaci. Do pokličky jsme přidali rovněž ovládání hlasem. Takže příkazy na ovládání sporáku nebo digestoře bude možné vydávat slovně.
„Pokličky na sobě mají světelnou signalizaci, silnou barevnou LED diodu, a současně i zvukovou signalizaci. Dalším prvkem je hlasový asistent.“
Čím může hlasový asistent při vaření pomoci?
DH: Hlasový asistent nabízí tři typy ovládání. Za prvé zapnutí sporáku a konkrétní plotýnky, dále dotaz na teplotu, a připravujeme také jednoduché návody na opakující se činnosti. Jde o to proces vaření zautomatizovat.
Neexistuje však jediný typ sporáku. Bude tedy tento pomocník univerzální?
MP: Zařízení bude díky systému bajonetu, podobně jako třeba u fotoaparátu při výměně objektivů, použitelné na různé pokličky. Je napájeno akumulátorem, nabíjení bude probíhat bezdrátově pomocí dokovací stanice. Nezbytné je to i proto, aby bylo možné použitou pokličku po vaření umýt.
Projekt je svým zaměřením velmi nevšední. Uskutečnil by se bez podpory EU?
MP: Na tento projekt byla alokována finanční podpora ve výši téměř 11 milionu korun. A bez prostředků z fondů EU by toto unikátní zařízení nevzniklo.
