Web zprávy

Vojanovy sady na Malé Straně jsou ideálním místem k odpočinku

Kdo o zahradě neví, může její nenápadný vchod z ulice U Lužického semináře snadno minout. Je až neuvěřitelné, jaký klid návštěvník za vysokou zdí najde. Zahrada je v samém srdci Prahy, jen pár kroků od rušného Klárova nebo Karlova mostu a přece sem díky okolní zástavbě nepronikne žádný hluk. Ideální místo pro ty, kdo chtějí na chvilku uniknout hluku velkoměsta. Zdejší ticho naruší maximálně šustění listů nebo křik pávů.

Husité tu bojovali

Zahrada vznikla v místě bývalého biskupského dvora, který byl poničen za Husitských válek. Půtky mezi Pražany a Zikmundovým vojskem tu byly na denním pořádku. To se ostatně můžeme dočíst i v historických pramenech.

„Když však 4. listopadu 1419 Pražané vrazili na Malou Stranu, královští odtud ustoupili.  A Pražané, sebravše tu velikou kořist, zpustošili a pobořili zdejší budovy. A v květnu roku následujícího dvůr zcela vypálili. Potom i v zahradě dvoru toho pokáceli všechno stromoví, aby se tu vojsko Zikmundovo nemohlo skrývati,“ píše František Ruth v knize Kronika královské Prahy a obcí sousedních.

Libeňský zámek

Ferdinand III. ji koupil pro Karmelitánky

Arcibiskupský dvůr už nikdy nebyl znovu postaven. „Kus zahrady roku 1421 od obce dostal sladovník Ondřej. Vladislav II. větší díl bývalé zahrady arcibiskupské dal Janu Pytlíkovi, i říkali zde zahrada Pytlíkovská,“ píše František Ruth. Zahrada se později nazývala také Flavinovská, a vystřídala několik dalších majitelů. Až ji i sousední domy nakonec v roce 1653 odkoupil Ferdinand III. a celý komplex daroval Karmelitánkám, které tu zřídily klášter.

„Roku 1656 byl pro Karmelitánky založen klášter. Ten byl roku 1782 pak Anglickým pannám odevzdán, které v roce 1747 hraběnkou Auerspergovou do Prahy uvedeny byly. Účelem jejich jest vychovávání dívek. Se svolením arcibiskupa mohou panny z kláštera vystoupiti,“ stojí v Řivnáčově průvodci po království Českém.

Užitková zahrada s kaplí

Zahrada v kláštěře sloužila především jako užitková. V 17. století pak Karmelitánky nechali mezi zahradou a klášterem vybudovat vysokou arkádovou zeď s výklenky. Ve stejné době zde vzniká i krápníková jeskyně, což je vlastně kaple sv. Eliáše, jejíž stěny zdobí malby ze světcova života. V kapli byla také pohřbena první převorka Karmelitánek sv. Elektra.

Sovovy mlýny

Herec Eduard Vojan

Dnešní název zahrada dostala až v 50. letech minulého století. Vojanovy sady byly pojmenovány po Eduardu Vojanovi, herci Národního divadla. Došlo k tomu na 101. výročí jeho narození a s novým jménem se zahrada otevřela i veřejnosti.

Vojanovým sadům se nevyhnula ani ničivá povodeň v roce 2002. Tehdy tu hladina vody vyšplhala až do výšky 4 metrů. Celé sady byly zničené a pokryté mazlavým blátem. Praha 1 tehdy do jejich rekonstrukce dala 1,5 milionu korun a rok po povodni, už si Pražané zase mohli užívat ten božský klid. Do konce září bude zahrada otevřena ještě do sedmi večer, od října si tu pak Pražané posedí už jen do pěti.



Také přečtěte

ONLINE: Skóre PES zůstává i v pátek na 73 bodech. Reprodukční číslo se zvýšilo na 0,86 | iROZHLAS

Výběr z médií: zdravotníci odmítají očkování, levný návrh dostavby Invalidovny i práce u policie V tisku se v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *