Web zprávy

Volební debaty USA: Joe Biden a Donald Trump se utkají třikrát

Všechny připravované prezidentské debaty budou trvat 90 minut a začnou vždy ve 3 hodiny ráno středoevropského času. Nebudou je přerušovat žádné reklamy. 

První televizní debata

První debata prezidentských kandidátů by se dala shrnout jedním slovem – chaos. Současný vůdce USA Trump, který za svým soupeřem zaostává v předvolebních průzkumech o sedm procent, vsadil v premiérové konfrontaci s Bidenem na agresivitu. Ustavičně skákal Bidenovi do řeči a zejména v úvodu diskuze se mu několikrát povedlo protivníka zaskočit. Demokratický kandidát působil zpočátku nervózněji a občas nebyl vinou Trumpových výpadů schopen dokončit odpověď na předloženou otázku. Jak debata pokračovala, Biden začal Trumpovi urážky oplácet, až se diskuze několikrát zvrhla v nesrozumitelné pokřikování.

Druhá televizní debata

Druhá televizní debata proběhne 15. října v Miami. Tu bude řídit Steve Scully z televizní stanice C-SPAN.

Třetí televizní debata

Závěrečná televizní debata se odehraje 22. října v Nashvillu v režii moderátorky Kristen Welkerové z NBC News.

První debata Bidena s Trumpem se zvrhla v chaos bez jasného vítěze

Debata viceprezidentů

Snad žádná viceprezidentská debata v historii se netěšila takovému očekávání jako právě duel mezi Mikem Pencem a Kamalou Harrisovou. Po ukřičené první diskuzi mezi Trumpem a Bidenem, plné osobních útoků, diváci konečně dostali civilizovanější a hlavně věcnější debatu. Ani tato konfrontace se nicméně neobešla bez ostřejších momentů. Hodně slovních přestřelek se točilo kolem afér prezidenta Trumpa. Současný viceprezident diskuzi za cenu porušování pravidel patrně o prsa vyhrál. Harrisová si nicméně také řekla svoje a na rozhodování voličů tato debata nebude mít podle amerických komentátorů příliš velký vliv. 

Trumpův neoblíbený moderátor

Klíčová první debata bude rozdělena do šesti bloků po 15 minutách. Každý blok bude zahájen otázkou a oba kandidáti dostanou dvouminutový prostor na ni odpovědět. Témata k diskuzi vybere moderátor. Tábor prezidenta Donalda Trumpa si už dopředu stěžoval na skutečnost, že jím bude Wallace. Zkušený novinář, jenž je zároveň členem Demokratické strany, moderoval v roce 2016 finální debatu mezi Trumpem a Hillary Clintonovou a za svůj výkon si tehdy vysloužil pochvalu od obou táborů. S Trumpem se nicméně v pozdějším období dostal do několika slovních konfliktů.

„Debaty beru velmi vážně, protože pomáhají milionům lidí rozhodnout se, koho zvolí příštím prezidentem,“ prohlásil Chris Wallace. Mluvčí Joea Bidena Andrew Bates vzkázal, že Biden se „těší na účast v debatách, bez ohledu na to, kdo jsou nezávisle vybraní moderátoři“. Druhá debata se od té první bude zásadně lišit. Bude na ní přítomné živé publikum, tvořené občany státu Florida a ti budou moci klást prezidentským kandidátům dotazy. Třetí debata pak bude hodně připomínat první. 

Volební systém USA: Cesta do Bílého domu je náročná, dlouhá a drahá

Sledovanost prezidentských debat v poměru k ostatním televizním programům v posledních letech poklesla. I tak nicméně stále dokáže přitáhnout k obrazovkám desítky milionů diváků. V roce 2016 měla jednoznačně nejvyšší sledovanost první debata mezi Trumpem a Hillary Clintonovou. Dívalo se na ni 84 milionů diváků. Druhou sledovalo už jen 66,5 milionu a třetí 71,6 milionu. Sledovanost diskuzí viceprezidentů zpravidla bývá o něco nižší. V roce 2016 byla téměř poloviční.

Historie televizních debat

Televizní debaty mezi kandidáty na prezidenta mají v USA hlubokou tradici. Nejstarší se odehrála 26. září roku 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem a hned sehrála naprosto zásadní roli v prezidentské volbě. Přestože Nixon byl před debatou považován za favorita, jeho neznalost televizního prostředí ho zradila. Nixon si například odmítl nechat nanést make-up a barva jeho obleku splývala s pozadím ve studiu. V důsledku toho Kennedy debatu jasně vyhrál a později triumfoval i v samotných volbách. 

Prezidentské volby USA 2020 >>>

Pravidelně se prezidentské televizní debaty v přímém přenosu začaly pořádat od roku 1976 a viceprezidentské od roku 1984. O jejich vítězi často nerozhoduje ani tak síla argumentů, jako spíše drobné přešlapy a nesprávná volba slov. Své o tom ví například republikánský kandidát Mitt Romney, jenž se v roce 2012 utkal s Barackem Obamou.

Trump jde podruhé za sebou do voleb v roli outsidera. Své funkce se ale jen tak nevzdá

Přešlap prezidentského kandidáta

Obama a Romney vedli poměrně vyrovnanou diskuzi, dokud jedna mladá žena nepoložila republikánskému kandidátovi otázku, jak plánuje řešit nerovnost pohlaví. Romney odpověděl vzpomínkou na časy, kdy jako guvernér vedl stát Massachusetts a jak ho znepokojilo, že všichni uchazeči do tamního kabinetu byli muži. „Šel jsem do několika ženských organizací a zeptal se jich, můžete nám pomoci najít nějaké lidi? A přinesli nám celé pořadače plné žen,“ řekl Romney. Právě spojení „pořadače plné žen“ následně vyvolalo bouřlivou kritiku ze strany feministek a diváků na sociálních sítích. Další slova už nebyla nutná. Obama debatu vyhrál.

Ne vždy ale mají debaty rozhodující efekt na výsledek voleb. Třeba v divokých diskuzích mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem, které zahrnovaly spousty osobních urážek i vyhrožování vězením, tahal současný prezident podle odborníků většinou za kratší konec provazu. Ve volbách přesto zvítězil.



Také přečtěte

Zabijáci špičkových smartphonů už asi nedostanou nejlepší procesory

Takzvané zabijáky špičkových smartphonů zavedla společnost OnePlus. Původně marketingový slogan se uchytil u kategorie telefonů, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *