Web zprávy

Volte Bidena a přijde peklo, varuje kněz. Americké volby rozdělují katolickou církev

Pro-life (pro život), nebo pro-choice (pro volbu)? Otázka ženského práva na potrat, věčné téma americké politiky, je opět na stole. Na jedné straně Donald Trump, který si na prázdné místo na Nejvyšším soudu přeje dosadit známou odpůrkyni potratů Amy Coreyovou Bennetovou, na straně druhé Joe Biden hlásající zjednodušit přístup k interrupci zákonem.

„Kajte se z podpory té strany (demokratické, pozn. red), nebo pohleďte do tváře peklu,“ řekl před měsícem ve videu kněz James Altman z Wisconsinu. Projev poté na Twitteru sdílel i biskup Joseph Strickland, který má pod sebou hned 33 okresů ve východním Texasu. Právě voliči z Texasu budou podle řady expertů letos pomyslným jazýčkem na vahách.

Problém je v tom, že pravidla církve oficiálně zakazují duchovním představitelům se k politice vyjadřovat. Taková aktivita by například mohla ohrozit jejich výjimku neplatit určité daně, s Atlmanem tak již církev spustila kárné řízení. Několik čelných duchovních přesto kritizuje Bidena, praktikujícího katolíka, za jeho postoj k potratům. Podle nich si něco takového nemůže katolík myslet.

Podle britského deníku The Economist za takovými vyjádřeními stojí snaha bagatelizovat Bidenovu víru. Když se jeden kněz z bostonské arcidiecéze Bidena zastal se slovy, že „i když potraty osobně neschvaluje, respektuje právo ženy na volbu“, byl přinucen se omluvit.

Katolíci nejsou homogenní voličskou skupinou, nicméně jejich hlasy potřebují oba kandidáti. Například na středozápadě, kde se nachází velká část států s vyrovnanou podporou stran, jsou lidé téměř z třetiny katolíky. Z toho důvodu nechali republikáni na svém sjezdu řečnit kardinála Timothyho Dolana z New Yorku, který je Trumpovým dobrým přítelem. Demokraté se naopak pokusili oslovit liberální katolíky, jejich sjezd uzavřela motlitba progresivního jezuitského kněze Jamese Martina.

Podpora katolického voličstva byla před čtyřmi lety v podstatě půl na půl. Podle nezávislého průzkumu Amerického centra pro studium národních voleb před čtyřmi lety mezi katolickým voličstvem těsně zvítězila Hillary Clintonová poměrem 48 ku 46. Takzvané „exit polly” naznačovaly spíše vítězství Donalda Trumpa s padesáti ku šestačtyřiceti procentům.

Roeová vs Wade 

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze sedmdesátých let jsou na celém území USA potraty povoleny. Případ známý jako „Roeová vs Wade” je jeden z nejkontroverznějších precedentů v historii amerického soudnictví vůbec. V roce 1970 zažádala jistá Jane Roeová z Texasu o potrat, ale protože jí to tamní zákony zakazovaly, obrátila se na soud.

Stát Texas zastupoval právník Henry Wade. Soud nakonec Roeové vyhověl, mimo jiné proto, že byla obětí znásilnění. Podle soudu byla chráněna čtrnáctým dodatkem ústavy, který všem americkým občanům dává právo na soukromí. Soudci se ovšem zdráhali zneplatnit přímo texaský zákon, a tak se případ dostal až k Nejvyššímu soudu. Ten nakonec rozhodl ve prospěch Roeové.

Rozhodnutí podle všeho nevyústilo ve zvýšený počet potratů. Podle americké CDC mezi lety 2006 a 2015 klesly případy interrupce o 26 procent. Řada států se přesto snaží potraty Američankám znepřístupnit různými omezeními. Zákonodárci z Alabamy před rokem schválili zákon, který by potraty na jejich území de facto kriminalizoval.

Jedná se o primárně symbolický akt, kterým se vedení státu snaží napadnout případ „Roevá vs Wade” u Nejvyššího soudu. To je jedním z důvodů, proč prezident Trump chce schválit nominaci své kandidátky ještě před listopadovými volbami.



Také přečtěte

Ve Washingtonu před inaugurací zadrželi ozbrojeného muže

Několik dní před uvedením Joea Bidena do úřadu amerického prezidenta zadrželi nedaleko Kapitolu ve Washingtonu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *