Web zprávy

Za pandemie odložili děti do klokánků, teď o ně nestojí

„V době pandemie jsme neměli vůbec žádná volná místa. Jezdili jsme po celé republice a hledali, kam bychom je zvládli umístit. Tyto přívaly dětí už polevily. O naše místa je v posledních týdnech zájem menší. A i když bych měla být smutná, jsem ráda. Vždy to vnímám z pohledu dětí,“ řekla redakci Hana Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD), který v Česku provozuje 15 zařízení.

Většina dětí, které byly v uplynulých měsících do klokánků umístěny, ať už na žádost rodiče, soudu, nebo sociálního odboru, se šťastného konce nedočkala.

„Pár se jich vrátilo k rodinám. Ale většina dětí, které přišly, od nás už odešla do dětských domovů. Když jsme dva tři měsíce viděli, že ze strany rodiny nepřišel žádný pokus o kontakt nebo nápravu situace, raději jsme přistoupili k tomuto kroku. Děti u nás mohou být jen rok, a tak by je stejně tato cesta čekala. Ale je lepší a méně bolestné je přesunout dříve, než si u nás úplně zvyknou. Moc dětí se do vlastních rodin nevrací,“ popsala praxi předsedkyně FOD.

Tety z klokánků se ale ne vždy s lehkým srdcem loučí s dětmi, které odcházejí zpět ke svým biologickým rodičům.

„Jsou to případy, kdy sice dítě jde zpět k rodině, ale neznamená to nutně to nejlepší pro něj. Například jedna maminka si brala zpět dítě, které k nám nechala umístit s tím, že ho doma nezvládá. Že je hyperaktivní a ona je nemocná. Spíš bych si troufl a říct, že je hypochondr, a v takovém případě si nejsem jistá, že je to dobré řešení,“ dodala Kupková.

Nejčastěji jsou zanedbané 

Veřejností na konci srpna otřásl případ dvou malých holčiček (1,5 a 2,5 roku), které našli strážníci se sociální pracovnicí, jak živoří se svými rodiči ve stanu na území Prahy 11. Zřejmě čtyři týdny přežívaly v kolonii bezdomovců s rodiči, kteří podle svědků sháněli jen alkohol a drogy. Po zásahu policie byly dívenky svěřeny do klokánku: špinavé, protože se podle svědků koupaly jen občas v hostivařské přehradě, hladové a zanedbané.

Právě zanedbané děti se dostávají do klokánku nejčastěji. Ne týrané nebo od samoživitelů, kteří to nezvládli a vzdali.

Když jsme dva tři měsíce viděli, že od rodiny nepřišel žádný pokus o kontakt, šly děti do dětských domovů.

Hana Kupková, Fond ohrožených dětí

„Dětí od samoživitelek tolik nemáme. Dostává se k nám hodně zanedbaných dětí. Ale u nich se často opakuje scénář, že rodiče jsou sami z dětského domova a nejsou schopni se sami postarat. Půl roku neplatí nájem a pak se diví, že se ocitnou z hodiny na hodinu bez bydlení. Děti často zanedbané jsou, ale přitom oni je mají rádi, nebijí je, jen se o ně neumějí postarat, protože sami nikdy v rodině nevyrůstali. To je významná část příchozích dětí,“ uvedla Kupková.

„Právě v tomto cítím hrubý nedostatek následných služeb. Děti z dětských domovů by měly mít možnost například svůj devatenáctý rok strávit ještě pod dohledem dětského domova, aby si osvojily správné návyky a naučily se zodpovědnosti samy za sebe. Velmi dobrá je například podaná pomocná ruka prostřednictvím startovacích bytů, to se osvědčuje, ale je jich stále málo,“ dodala Kupková, která sama vede klokánek v Hostivicích.

Také přečtěte

Sýrie je bezpečná, rozhodlo Dánsko a začalo vracet migranty

„V roce 2019 se do Sýrie z okolních oblastí vrátilo téměř 100 tisíc uprchlíků. Jejich …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště