Závažná data: Korupce v ČR stále kvete. Většina lidí před ní totiž přivírá oči

„Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš.“ Hláška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje bude slavit příští rok padesáté narozeniny. V době vzniku filmu bylo bez korupce některé zboží či služby u nás prakticky nemožné získat. Na to, jak je na tom Česko s korupcí dnes, se zaměřila datová redakce Deníku s využitím dat z letošního průzkumu Eurobarometr.

Z evropského srovnání vyplývá, že Češi jsou vůči projevům korupce nadmíru tolerantní. Pro 59 procent obyvatel ČR je přijatelné dát dárek, nabídnout nějakou protislužbu či rovnou peníze. Benevolentnější jsou v Evropě už jen Chorvaté a Slováci.

„Korupce je sama o sobě těžko měřitelná, ale vidíme, že míra její tolerance je stále velká. Stále v nás přebývá ono rčení z dob komunismu ‚kdo nekrade, okrádá svou rodinu‘,” říká ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. Společnost podle něj sice reaguje na velké kauzy, ale každodenní drobné korupční chování ignoruje.

GIBS a policisté zasahovali v IKEM. Zásah se týkal bývalého ředitele Stiborka

„Data Eurobarometru ukazují, že vnímání korupce se napříč generacemi příliš neliší, což svědčí o tom, že problém korupce nelze svádět jen na komunistickou minulost,“ upozorňuje ředitel Transparency International Ondřej Kopečný. „Problémem je rovněž nízká důvěra společnosti v instituce a politiky. To se projevuje i v pocitu, že když nedají „dárek“, nedostanou kvalitní péči, budou čekat déle na razítko a podobně,“ dodává.

Poslušně mlčím

Podle dat Eurobarometru nahlásilo korupci pouze šest procent Čechů, kteří ji v uplynulém roce zažili. Nejčastějším důvodem neoznámení korupce je přesvědčení, že je obtížné cokoliv prokázat a nahlášení by nemělo smysl, neboť odpovědné osoby nebudou potrestány. Lidé se také často obávají, že když korupci nahlásí, dostanou se do problémů a stát je neochrání.

Blažek podal žalobu na Rakušana. Chce si vyjasnit kompetence

„Množství lidí, kteří se korupci postaví a snaží se ji řešit, narůstá, náš právní systém jim ovšem zatím nedokáže poskytnout dostatečnou právní ochranu, aby došlo k zabránění odvety ze strany zaměstnavatele nebo státní sféry,“ podotýká Škácha.

Situaci by mohl zlepšit zákon o ochraně oznamovatelů, který vstoupil v platnost letos v srpnu.  „Velmi bude záležet i na tom, zda se podaří posílit ve společnosti pozitivní obraz oznamovatelů jako statečných lidí, kteří neignorují porušování zákonů, manipulaci se zakázkami, úplatky a podobné nekalosti,“ uzavírá Kopečný.