Web zprávy

Zdravotníci musí myslet na lidi, říká 93letá žena, kterou v nemocnici nechali hodiny čekat na sanitku

„Je nám líto, že k takové situaci došlo, a děláme vše, abychom podobným událostem předešli. Pro žádného pacienta není příjemný tak dlouhý pobyt v prostorách čekárny. Standardně ukládáme pacienty, kteří nemohou sedět nebo nemají doprovod, na naše expektační lůžka v rámci urgentního příjmu. V danou dobu byla tato lůžka plně vytížená a na urgentním příjmu museli během uvedeného časového úseku ošetřit bezmála padesát akutních pacientů, z nichž někteří byli v přímém ohrožení života,“ řekl Právu mluvčí KNTB Egon Havrlant.

„To všechno samozřejmě představuje zvýšený tlak na personál a větší stres, který bohužel někdy může ovlivnit i lidskou rovinu jednání. Jsme přesvědčeni, že naši zdravotníci jsou skuteční profesionálové a přistupují ke všem pacientům s empatií a snahou pomoci,“ dodal Havrlant. Věc prověřuje i hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle něj jde spíše o lidské selhání než o chybu systému.

Zapojily se i sociální sítě

Bez komentářů nezůstal článek ani na sociálních sítích. Lidé popisovali množství podobných zkušeností. „Já to taky zažil. Paní vedle mne prosila několik hodin personál, aby jí dali alespoň vodu,“ napsal pan Josef.

„Můj tatínek, 85 let, tam nedávno strávil celý den, od 11 do 20 hodin,“ uvedla například paní Jana.

„Vedle čekala paní už šest hodin. Tak jsem jí dal alespoň svačinu, co mi dovezla manželka. Jinak by byla dál o hladu,“ zmínil další z respondentů.

Obdobně hovoří lidé o zážitcích i z jiných nemocnic, například v Praze, Brně a dalších místech Česka. „I já jsem viděla stejnou situaci. Sama jsem staré paní pomáhala na záchod. Je smutné, jak se ke starým a nemocným lidem chová zdravotní personál,“ řekla například paní Zdena.

Průchozí nemocniční čekárna urgentního příjmu. Vpravo u zdi je pojízdné lůžko s 93letou pacientkou

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Na článek reagují i zlínští zdravotníci, řada z nich se personálu na urgentu zastává. „Personál to nedělá cíleně. Štve mě rostoucí arogance pacientů k personálu. Málokdo poděkuje, vše berou automaticky. S tím, jak s námi i vedení už léta jedná, se spousta sester rozhoduje k odchodu. Nemocnice je přetížena. A personálu podstav, bez odměn, bez vize lepších dnů,“ uvedla jedna ze zlínských sester.

„Pracovala jsem v Baťovce, s těmi sanitami byl vždy problém. Je to o celkové morálce v nemocnici. Jak se vedení chová k personálu, tak se personál chová k lidem,“ poznamenala bývalá zdravotnice ze Zlína.

Objevily se i nenávistné příspěvky směrované přímo k autorovi. „Osobně bych vás příště nechal na příjmu pořádně vycukat, a pokud by to situace dovolovala, tak vás nechal na ambulantní vyšetření čekat dlouhé, dlouhé hodiny… Jen doufám, že do této nemocnice již nikdy nepáchnete,“ napsal jeden ze čtenářů, jehož jméno redakce záměrně neuvádí.

Pacientka není dementní

Ozvali se i samotní aktéři, a to zdravotní sestry z urgentu a pacientka Karolína M. Přes zástupkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR při KNTB sestry popsaly svůj pohled na kontroverzní případ pacientky.

„Paní prý byla lehce dementní, každého, kdo šel kolem, chytala za ruku a prosila. Holky na ni dohlížely, aby neutekla, nespadla z vozíku. Na sanitku se dlouho čeká a čekat bude. Je to tak ve všech špitálech. Jedině že by sanitku vedení přidalo. Napít jí holky dávaly, sáček vypouštěly,“ popsala za personál z urgentu zástupkyně odborů.

Ve středu odpoledne, týden po události, se Právu ozvala i Karolína M. V telefonátu působila stejně noblesně jako v čekárně urgentního příjmu. Elegantní dáma v letech s vybraným chováním, která nechtěla přidělávat potíže, ale zároveň si byla vědoma své důstojnosti a práv. Jak deník Právo zjistil, není tato žena dementní. Potvrdila to i ona sama.

„Na nikoho nenadávám. Vím, že to mají těžké. Ale co je moc, to je moc. Jejich práce je náročná. Ale musí při ní myslet také na lidi,“ řekla Právu. Při hovoru reagovala okamžitě a s klidným hlasem.

Na otázku, zda se o ni personál při čekání na sanitku postaral, odpověděla: „Vůbec ne, nikdo se mě na nic neptal. Po vyšetření mne odstavili a já tam stála. A když jsem požádala, ať mi zavolají sanitku, tak mi jen opakovaly: ‚Voláme, voláme.‘ A že mají napilno.“

Redaktor Práva ženě přečetl, jak její čekání na sanitku vnímal personál urgentu, včetně jeho zmínky o demenci, nabízení vody k pití a vypouštění sáčku. „Pane Fukso, dovolte, abych se… Já nejsem rozčilená. Já se směju. To je taková báchorka, že to nemá obdoby. Tak to je, přísahám. Jak to říkám,“ reagovala žena. Jedna otázka padla opakovaně: „Ani vodu vám nenabízely po tu dobu, ani sáček nevyměňovaly?“ „Nic. Ne.“ Ke zmínce sester o výměně sáčku dodala: „To bych chtěla vidět. Ať ukážou, jak se to dělá.“

Při telefonátu zároveň vzpomněla večerní setkání s jinou zdravotní sestrou, která ji po téměř čtyřech hodinách nečekaně oslovila na chodbě čekárny. Zeptala se, proč tam je, a řekla, že sanitku zařídí.

O chvíli později sanitka přijela. Pět hodin po jejím příjezdu na urgentní příjem rychlou záchrannou službou, ve které nemohla mít doprovod. Rentgen a vyšetření za sebou přitom měla po prvních šedesáti minutách.

Telefonát s Karolínou M. trval dlouhé minuty. V jeho závěru si žena neodpustila drobný dovětek. „Zeptejte se, který, s prominutím, idiot o mně řekl, že jsem dementní.“

Také přečtěte

Opakovaně se koronavirem v Česku nakazilo už 56 lidí. Protilátky tělo podle lékařů chrání asi tři měsíce | iROZHLAS

Státní zdravotní ústav eviduje v Česku zatím 56 případů opakované infekce koronavirem – z toho …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *