Web zprávy

Zemřel oscarový režisér Jiří Menzel, bylo mu 82 let | iROZHLAS

V sobotu zemřel jeden z nejvýznamnějších českých a československých režisérů Jiří Menzel. Autor filmů Skřivánci na niti, Rozmarné léto, Slavnosti sněženek či Ostře sledované vlaky, za který dostal v roce 1967 prestižního Oscara, se v posledních letech potýkal s vážnými zdravotními potížemi. O smrti svého manžela na facebooku informovala Olga Menzelová. ČTK informaci potvrdila Menzlova asistentka Míla Řádová a Aktuálně.cz Jan Hřebejk.



Praha
(Aktualizováno: 23:41 6. 9. 2020)

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Režisér a herec Jiří Menzel ve filmu Tlumočník | Zdroj: Bioscop

„Jiřinko náš milovaný, nejstatečnější ze všech statečných. Včera (v sobotu) večer doma v našich náručích tvoje tělo opustilo náš pozemský svět,“ uvedla na facebooku manželka režiséra.

Laskavá a soucitná poetika jeho filmů přinesla Menzelovi světový úspěch už na začátku režisérské kariéry. V roce 1967 získal za Ostře sledované vlaky, natočené podle románu Bohumila Hrabala, Oscara pro cizojazyčný film. Podle Hrabalových knih točil Menzel i později. Dílo filmaře, který se uplatnil též jako osobitý herec ve snímcích svých i cizích, patří k tomu nejlepšímu, co tuzemská kinematografie vytvořila.

„Věci musí vznikat lehce, pracovat musíte přirozeně, jako když dýcháte,“ tvrdil osobitý tvůrce, který se už v dětství zamiloval do filmů Reného Claira, Charlieho Chaplina či Jeana Renoira.

Smekám… Děkuju a nezapomenu❤️

22:50 – 06. 09. 2020





10



212

Menzel se narodil 23. února 1938 v rodině publicisty, spisovatele a dramaturga animovaných filmů Josefa Menzela. Na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU) studoval v letech 1958 až 1962 u Otakara Vávry v silném ročníku, který je dnes považován za osu české filmové nové vlny – mimo jiné s Věrou Chytilovou nebo Evaldem Schormem.

Publikum i odborníky zaujal Menzel hned svou první režií, kterou byla adaptace Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně (1965). Atmosféra jeho Rozmarného léta podle Vladislava Vančury (1967) dokonale souzní s předlohou. Květnatý archaický jazyk, kvůli kterému byla předloha pokládána na nezfilmovatelnou, Menzel citlivě vyvážil záběry, v nichž se takřka nic neděje, ale „hraje“ v nich hladina řeky, déšť či zmoklé sklenice na stole. Nalezl zde křehkou rovnováhu mezi humorem a poezií.


Skřivánci na niti, film oceněný Zlatým medvědem až 20 let po svém vzniku. V čem je výjimečný?


Číst článek

Skřivánci na niti podle Hrabalových povídek z roku 1969 skončili nakonec v trezoru pro svou kritiku komunistické zvůle a k divákům se dostali až po změně režimu – a 21 let po svém vzniku získali na Berlinale Zlatého medvěda.

Menzelovy další hrabalovské filmy, malebné Postřižiny či Slavnosti sněženek, stejně jako komediální snímky ze 70. a 80. let, často podle scénáře Zdeňka Svěráka (Na samotě u lesa, Báječní muži s klikou či na Oscara nominovaná Vesnička má středisková), patří k tomu nejlepšímu, co v té době vznikalo.

Před kamerou pak Menzel uplatnil civilní projev, postavený na klaunství a komediantství. Hrál například ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Rozmarné léto, Pension pro svobodné pány či Hra o jablko.

Svůj poslední film natočil Menzel v roce 2013 – byla to „prostopášná komedie o vášni k životu, hudbě a k ženám“ Donšajni. Nebyla tak úspěšná jako jeho předchozí hrabalovský titul Obsluhoval jsem anglického krále (2006), který měl ohlas i v zahraničí.

Předcházelo mu ovšem osm let sporů o práva na natočení slavného románu, korunovaných proslulou scénou s „Menzelovým proutkem“. Tím rozhořčený režisér veřejně sešvihal producenta Jiřího Sirotka na filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 1998.

V delší pauze mezi filmováním – předchozí snímek Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina je z roku 1993 – se Menzel věnoval hlavně divadelní režii v Česku i v cizině.

Divadlo mu bylo vždy blízké, i kvůli hravému režijnímu rukopisu. V pražském Činoherním klubu například inscenoval Machiavelliho Mandragoru, která se tam hrála 11 let. Velmi úspěšný byl i Feydeaův Brouk v hlavě v Divadle na Vinohradech. Realizoval i několik oper a režíroval i na Letních shakespearovských slavnostech.


Státní cenu za literaturu získal dramatik Karol Sidon. Ministerstvo kultury ocenilo i režiséra Menzela


Číst článek

Za dlouholetý umělecký přínos českému filmu dostal Menzel v roce 1996 Českého lva a v roce 2003 na Filmovém festivalu v Karlových Varech cenu za celoživotní dílo. Jeho rukopisu dobře rozuměli i v zahraničí, kde byl velmi žádaný. Dvakrát byl vyznamenán francouzským Řádem umění a literatury. Obdržel také Cenu Vladislava Vančury i medaili Za zásluhy.

Na Mezinárodním festivalu v Berlíně před dvěma lety udělili Menzelovi cenu Kamera Berlinale určenou osobnostem, k nimž má tato přehlídka zvláštní vztah. Na festivalu měl též premiéru film Tlumočník režiséra Martina Šulíka, road movie, v níž Menzel ztvárnil titulní postavu. V září 2018 dostal na filmovém festivalu v izraelské Haifě cenu za celoživotní dílo. Vloni v září se stal čestným občanem hlavního města Prahy.

Dlouhá léta zarputilý starý mládenec se v roce 2004 oženil s Olgou Kelymanovou, absolventkou produkce na DAMU. V roce 2008 se v manželství narodila Anna Karolína (jejím biologickým otcem je režisér Jaroslav Brabec), o šest let později přibyla Eva Maria.

V posledních letech se Menzel potýkal s vážnými zdravotními problémy. V listopadu 2018 prodělal náročnou operaci hlavy, podle manželky Olgy šlo o komplikace po těžké meningitidě.

ČTK, jgr

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Hrajeme v křeči. Výsledek dal debutu pachuť, mrzí plzeňského Šulce

Plzeňský Pavel Šulc (první zleva) se ohlíží za balonem v zápase proti Příbrami. | foto: ČTK …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *