V září před 125 lety italský anarchista Luigi Lucheni u Ženevského jezera přistoupil k vysoké štíhlé dámě v černém a ostrým pilníkem ji bodl do srdce. Onou ženou, která následkům zranění podlehla do pár desítek minut, byla rakouská císařovna Alžběta Bavorská zvaná Sisi. Její příběh dosud fascinuje odborníky, filmové tvůrce i milovníky historie. Dosud neznámé detaily o Sisi odhaluje autorka publikací o císařovně Dagmar Beňaková. „Sisi skrývá ještě mnoho tajemství,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Deník.
V pozdějších letech melancholická a depresivní Sissi nosila pouze oblečení černé barvy.
|
Foto: Wikimedia Commons, volné dílo
Filmy s Romy Schneiderovou zobrazují Sisi jako romantickou postavu, vídeňské Muzeum císařských kočárů ji představuje jako dobovou verzi Lady Diany, novější filmy jako rebelku. Která z těchto poloh má ke skutečné Sisi nejblíže?
Císařovna Alžběta, zvaná ve své rodině Sisi, byla ženou mnoha tváří. Její osobnost byla značně rozporuplná. Každý z filmů má velkou uměleckou licenci, ale ukazuje i kousek pravdy. Sissi se dvěma „s“ v podání Romy Schneiderové (ta skutečná se podepisovala pouze s jedním „s“) má s opravdovou císařovnou společnou lásku k přírodě, k horám, koním, psům a papouškům, svobodomyslnost a pravdomluvnost, také půvab, krásu, nádherné vlasy a útlý pas.
S princeznou Dianou bývá Alžběta také často srovnávána. Obě byly vysoké, velice štíhlé, elegantní, byly módními ikonami své doby, rády plavaly, byly spontánní, citlivé, nesnášely přísný ceremoniál u dvora, byly nesmírně plaché a stále unikaly před novináři. Stejně jako byla princezna Diana mediální hvězdou číslo jedna 20. století, byla císařovna Alžběta možná první velkou celebritou 19. století. Co se týká nejnovějších filmů a seriálů, které představují Sisi jako rebelku, i ty mají částečně pravdu.
Nejhledanější šaty monarchie: Vzhled svatební róby Sisi je dodnes záhadou
V čem konkrétně?
Rebelkou skutečně byla, nikdy se nechtěla podřídit dobovým konvencím, v mnoha ohledech předběhla svou dobu, měla tetování, byla velice sportovně založená, každý den cvičila, na koni přeskakovala ty nejnebezpečnější překážky, šermovala, k manželovi se nechovala vždy právě zdvořile a měla řadu neřestí.
Ale ne vše, co je ve filmech a seriálech prezentováno, lze považovat za historickou pravdu. Filmy s Romy Schneiderovou vytvářejí obraz idealizované princezny, jsou poplatné době svého vzniku, kdy bylo po prohrané válce třeba oživit nějakou světlou stránku historie, nějakou pohádku, která umožní především ženám, vdovám po padlých vojácích, na chvíli zapomenout na smutnou realitu. Nejnovější filmy a seriály zase akcentují Alžbětinu temnější stránku, aby zaujaly současné publikum, které by idealizovaný portrét chápalo jako brak nebo kýč. Některé z nich ale kladou přílišný důraz na sexualitu bez jakéhokoli opodstatnění a vytvářejí často klamný a občas až dehonestující obraz skutečné historické osobnosti.
Trailer: Císařovna (Netflix)
Zdroj: Youtube
Co přispělo k tomu, že se Sisi stala tak idealizovanou postavou? A byla jí už v době svého života, nebo to hlavní nastalo po její smrti?
K Alžbětině slávě jistě přispěla především její krása a pohádková svatba s císařem Františkem Josefem I. v dubnu 1854. Tato událost se rázem dostala do popředí zájmu obyvatelstva. Po revoluci z let 1848-1849, kterou mladý panovník násilně potlačil, v době tzv. Bachova absolutismu, kdy bylo na denním pořádku špiclování lidí, bylo třeba vylepšit, dnes bychom řekli „PR“ monarchie čili vztahy s veřejností. Bylo třeba, aby noviny psaly o něčem pozitivním.
A tak se roku 1853 téměř třiadvacetiletý císař, který byl v té době tak nepopulární, že byl na něho dokonce spáchán atentát, začal rozhlížet po nevěstě. Pohledný mladík, který byl zřejmě nejlepší partií své doby, nejen že si svou budoucí ženu skutečně našel, ale navíc se do ní na první pohled, zcela spontánně a na celý život zamiloval. Byl to opravdu příběh jak z červené knihovny, akorát že ho patnáctiletá Sisi neulovila prutem jako ve filmu s Romy Schneiderovu, ale okouzlila ho během odpoledního čaje, ve svých prostých černých šatech. Nestihly se se sestrou Helenou, zvanou Nené, a matkou Ludovikou převléknout z oblečení, které měly na návštěvě příbuzných, kde panoval z důvodu úmrtí smutek. Zavazadla cestovala v druhém kočáře a nedorazila včas. Zatímco starší bledá Helena vypadala v černých šatech usedle, Sisi působila svěže jako čerstvá mandle, jak se o ní vyjádřil její nastávající. Měla něžné oči, rty jako jahody a nádhernou korunu vlasů, psal o ní zamilovaný císař. Chválou nešetřil ani tisk.
A Sisi sama k tomu také nějak přispěla?
O svůj mediální obraz se starala i Sisi samotná. Nechala se v 60. letech 19. století mnohokrát fotografovat a tyto nádherné, často trochu retušované snímky pak kolovaly po celé monarchii. Od 70. let (kdy jí bylo 33 let) se už nikdy nenechala fotografovat ani portrétovat. Její pozdější fotografie (až na pár snímků pořízených tajně tehdejšími paparazzi) byly pouze upravenými variacemi těch předchozích. Obrazy byly malovány podle starších portrétů nebo fotografií. Už za Sisina života tak vznikl mýtus nestárnoucí císařovny. Legenda byla pochopitelně umocněna její násilnou smrtí rukou anarchisty, kdy se z Alžběty stala takřka mučednice, a mýtus byl oživen po mnoha letech slavnými filmy s Romy Schneiderovou.
Dagmar BeňakováKdo je Dagmar Beňaková
Rodným jménem Dagmar Černá se narodila v roce 1980 ve Středočeském kraji.
Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor německá a rakouská studia). Studovala také v Německu a Rakousku.
Pod svým rodným příjmením (Černá) publikovala jednu monografii, celou řadu článků v odborných časopisech a příspěvků ve sbornících a kolektivních monografiích.
Od dětství putuje po stopách císařovny Sisi, odborným výzkumem tématu se zabývá více než 20 let.
O Alžbětě Bavorské jí v nakladatelství Grada vyšly tři knihy: Toulky po stopách císařovny Sisi, Za sluncem po stopách císařovny Sisi, a nejnověji Dopisy od Sisi. Dosud nezveřejněná korespondence císařovny.
Pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
Vzhledem ke své slávě je Sisi poměrně dobře probádanou postavou. Je o ní ještě co objevovat?
Je stále co objevovat. V dopisech, publikovaných v mé knize Dopisy od Sisi, se například dozvídáme zajímavosti o její rodině, třeba kde sestra Nené trávila léto, do koho se zamilovala, nebo s kým se mladší sestra Marie, budoucí královna neapolská, učila italsky. Sisi také píše, co jí samotné udělalo radost a co ji trápí. Tato historická osobnost skrývá ještě mnoho tajemství. Celá řada jejích dalších dopisů se nachází v soukromých rukou a je badatelům nepřístupná. Velkou výzvou je pro mě například zjistit adresáta jednoho dopisu, který psala Sisi anglicky a který se objevil v jedné aukci.
Co vás samotnou při zkoumání osobní korespondence z tajného archivu překvapilo o Sisi nejvíce?
Když se začteme do jejích dopisů, před očima se nám rýsuje obraz něžné, citlivé mladé dívky, později zlomené matky, trpící smrtí prvorozené dcery, a poté sebevědomé ženy, která ví, co chce. Přesně takovou představu jsem o ní měla. Překvapil mě však její rukopis, který je opravdu špatně čitelný. Nutno podotknout, že její německy psané dopisy jsou psány písmem zvaným kurent čili německým novogotickým kurzívním písmem, které už samo o sobě je obtížné rozluštit. Když jí došel papír, psala Alžběta přes řádky horizontální další text ještě vertikálně. Někdy téměř nedělala mezery mezi jednotlivými slovy. Jindy zase vynechávala místo i uprostřed jednoho slova. „Moje písmo je jako já. Nedá se spoutat,“ svěřila jednou svému řeckému předčitateli. V knize jsou i skeny vybraných originálů dopisů, a tak si můžete o jejím písmu udělat představu. Také tu naleznete celou řadu dosud nezveřejněných snímků z Alžbětina „rodinného alba“.
Sisi pro svou dceru nesměla vybrat ani jméno. Později ji vinili z dívčiny smrti
Jak nahlížíte na vztah Sisi a Gyuly Andrássyho? Přikláníte se k verzi, že byli milenci, nebo spíš k tvrzení, že zůstala jejich náklonnost v platonické rovině?
Kloním se k názoru, že jejich vzájemná náklonnost zůstala v platonické rovině. Byla to skutečně osudová přitažlivost, která je spojovala. Ale ani jeden z nich by neriskoval případný skandál. Oba byli na každém kroku hlídáni. Kdyby jejich vztah překročil platonickou rovinu, neutajilo by se to. Případné odhalení by pro ženu v Alžbětině postavení znamenalo internaci do kláštera nebo do sanatoria pro duševně nemocné. Pro hraběte by to znamenalo konec politické kariéry.
V každém případě by tak skončilo jejich společné angažování se pro tzv. uherskou věc. Zájmy Uherska jim oběma natolik ležely na srdci, že by je nechtěli ohrozit jakýmkoli skandálem. „Bylo to věrné přátelství, které nikdy nebylo zkažené láskou,“ měla se samotná Sisi vyjádřit o svém vztahu k hraběti Andrássymu při jednom rozhovoru se svou neteří Amélií. Ta pak její slova zaznamenala ve svých memoárech. Sisi měla velký smysl pro tragično a milovala temnou romantiku. Jistě si také sama připadala jako hrdinka románu, která musí potlačovat svou lásku. A charismatického hraběte, který měl každou ženu, kterou chtěl, jistě přitahovalo, že tuto ženu nemohl mít nikdy. Bezpochyby ji zbožňoval. „Druhá taková žena na zemi neexistuje. Jedno je mi však líto, a to, že tak málo lidí ví, jaká skutečně je,“ napsal jednou svému příteli, baronu Nopcsovi.
Poslední známá fotka císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi (vlevo). Své poslední dny trávila ve Švýcarsku se svou dvorní dámou. Větší doprovod odmítala. Možná i proto se italskému anarchistovi povedlo Sisi u Ženevského jezera probodnout pilníkem.
Nyní v září uplynulo 125 let od Sisiny vraždy. Říká se, že v té době už byla smrtí syna Rudolfa natolik poznamenána, že trpěla depresemi a smrt pro ni byla do jisté míry vysvobozením. Je to pravda?
Ano, císařovnu synova smrt nesmírně zasáhla. Nevýslovně trpěla. Ztratila veškerou radost ze života a přála si už jen smrt. Byla jen stínem sebe samotné. Černě oděná útlá postava, která bloudila po světě a nikde nenacházela klid. Na druhou stranu pár dní před osudným atentátem si Alžběta ve Švýcarsku pochvalovala, že se cítí lépe, a vyjadřovala naději, že uskuteční-li ještě jeden úspěšný lázeňský pobyt, bude schopná absolvovat i plavbu na Kanárské ostrovy, o které dlouho snila.
Krásná Sisi nebyla takovým neviňátkem, jak se říká. Měla svou tajnou neřest
Ve svých dalších publikacích se vydáváte po stopách císařovny. Jaká místa byste doporučila příznivcům Sisi, pokud o ní chtějí zjistit trochu více?
Z blízkých cílů bych určitě doporučila maďarský zámek Gödöllő nedaleko Budapešti, který má nádherně zrekonstruované interiéry a mnoha artefakty připomíná Sisi. Také v samotné Budapešti najdeme celou řadu soch Maďary zbožňované Alžběty. V Bavorsku určitě stojí za návštěvu Starnberské jezero, v jehož okolí trávila Sisi dětství. Teď v době 125. výročí úmrtí císařovny se tu koná i řada tematických exkurzí a přednášek. V historické budově nádraží v Possenhofenu vzniklo její muzeum. Také zámek Unterwittelsbach, oblíbený vodní lovecký zámeček Alžbětina otce, vévody Maxe, nedaleko Mnichova je věnovaný Sisi. Je tu stálá výstava věnovaná císařovně a každoročně se tu koná nějaká zajímavá dočasná výstava. Ta letošní je věnovaná Alžbětiným šperkům. Jmenuje se „Císařovna Alžběta – život ve zlatě a stříbře“.
Inspirovat k cestě by mohly i věhlasné slovenské lázně. V Bardějovských kúpelích najdete její sochu a také hotel Alžbeta, bývalý hotel Deák, kde pobývala a kde se můžete ubytovat i dnes v Sisině apartmá. Je tu i takzvané muzejní apartmá věnované císařovně. Koho by zajímaly vzdálenější cíle, chtěl by se vydat po stopách císařovny na jih, k moři, ten se může nechat inspirovat publikací Za sluncem po stopách císařovny Sisi. Pojednává o Alžbětiných cestách do jejího milovaného Řecka, do Portugalska či Španělska, do Itálie, Francie, na ostrovy Malta, Kypr, do severní Afriky i do Orientu. Je tu také kapitola o Rumunsku. Legendární byla Sisina cesta na květinový ostrov Madeira v Atlantském oceánu, i tady v hlavním městě Funchal najdeme její krásnou sochu. Navštívit byste rozhodně měli Alžbětin palác Achilleion na ostrově Korfu, jen co bude po rekonstrukci znovu otevřen.
Dagmar Beňaková: Toulky po stopách císařovny Sisi
A zanechala nějaké stopy Sisi i v dnešní České republice?
V Čechách se s císařovnou setkáme například na zámku Kladruby nad Labem, kam jezdila za svými milovanými koňmi, a na Moravě na zámku Kroměříž. V mé knize Toulky po stopách císařovny Sisi jsou rozebrány Alžbětiny pobyty na území jejího rodného Bavorska a také Rakouska, kam se provdala. Vůbec poprvé jsou zde literárně zpracovány všechny Alžbětiny pobyty na území dnešní České republiky. Je jich více, než by se na první pohled mohlo zdát.
